Psychoterapeutický tým je tvořen:

  • Vedoucí klinický psycholog: PhDr. Viktória Ženková, PhD.
  • Kliničtí psychologové: Mgr. Michaela Šichová, Mgr. Petr Ptáček, Mgr. Marek Macák
  • Psychologové ve zdravotnictví: Mgr. Anna Arltová, Mgr. Mária Cmarová, Mgr. Lucie Fantová, Mgr. Barbora Jarošová, Mgr. Lukáš Junek, Mgr. Kateřina Ludvíková, Mgr. Barbora Malá, Mgr. Simona Šlesariková


PSYCHOTERAPIE
Název vznikl spojením dvou slov psyché označující dech, duch nebo duši a therapeia s významem léčit či ošetřovat. Psychoterapie je tedy ošetřování duše, jejích ran a zranění, která získala na cestě životem.

Aby byla psychoterapie účinná, vyžaduje to vaše plné nasazení a odhodlání. Jen ten, kdo se chce vyléčit a vloží do své léčby veškeré úsilí, má naději na uzdravení, na změnu, kterou v životě potřebuje.

Skupinová psychoterapie
Je hlavní léčebnou metodou na psychoterapeutických oddělení v naší psychiatrické nemocnici, podpůrně je využívána i na dalších odděleních. Cílem skupinové psychoterapie je vytvořit bezpečný prostor pro sdílení vašich životních příběhů, zranění, ale i úspěchů. Prostor, kde si můžete s pomocí ostatních formulovat to, co vás trápí a co potřebujete změnit.

Každý z nás se v průběhu života naučil strategie, jak přežít, jak se vztahovat k lidem. Někdy se ale stane, že naše naučené strategie přestanou být funkční. A pokud se nenaučíme reagovat jinak, budeme se opakovaně dostávat do stejných situací a přivolávat si stejná zranění znovu a znovu a znovu. Pouze ve vztahu k jiným jsou tyto strategie patrné. Díky zpětným vazbám, možným konfliktům a podpoře ostatních členů skupiny můžete odhalit, co je ve vašem jednání funkční a co nefunguje. Jak vy sami přispíváte k vaší nevyhovující životní situaci.

470 pic skupinova psychoterapie

Individuální pohovory, Individuální psychoterapie

470 pic individualni psychoterapie

Jedná se o doplňkovou léčbu ke skupinové psychoterapii. Pokud z nějakého důvodu nemůžete nebo nechcete mluvit o určitém tématu na skupině, je možné požádat o individuální pohovor s psychologem nebo s lékařem. Cílem takového pohovoru je dané téma společně prozkoumat a pokud je to možné, připravit vás na to, abyste se v pravý čas mohli otevřít na skupině.

Individuální psychoterapii nabízí psycholog těm, u kterých to shledá jako potřebné. Rozdíl od individuálního pohovoru je v časové dotaci a systematičtější práci. Jak již ale bylo uvedeno, náš primární léčebný nástroj je psychoterapie skupinová.


Rodinná psychoterapie
V rámci psychoterapeutických aktivit provádíme také rodinnou či partnerskou psychoterapii. Vycházíme z pojetí, kdy je rodina vnímána jako celek, či systém, tvořený všemi rodinnými příslušníky. Při narušení vnitřní rovnováhy tohoto systému vzniká symptom nebo nemoc u jednoho, či více členů systému. Proto nám přijde důležité, v rámci pobytu pacienta v nemocnici, pracovat i s rodinnými příslušníky, kdy cílem se stává znovunastolení či alespoň směřování k obnovení narušené rovnováhy.

Nabízíme možnost pobytové rodinné (či partnerské) terapie na odděleních léčby závislostí. Jedná se o minimálně dvoudenní a maximálně pětidenní (pondělí až pátek) pobyt na oddělení. Rodinní příslušníci či partneři absolvují léčebný program společně se svým blízkým. Zároveň mohou využít konzultací se členy terapeutického týmu nebo rodinné (či partnerské) psychoterapie s psychologem. Jedná se o jedinečnou možnost, jak se více dozvědět o obtížích svého blízkého a o způsobech, jak se k němu chovat, zároveň mít možnost sdílet s odborníky i své starosti či nejistoty spojené s fungováním vaší blízké osoby, která se dostala do léčby.

Očima pacientů (2011/4)

470 pic rodinna psychoterapie

Dramaterapie
Dramaterapii lze definovat jako psychoterapeutický přístup využívající divadelních prostředků pro nalezení příznivé rovnováhy v oblasti duševní a tělesné nebo ve vztazích či se záměrem osobního rozvoje.

Dramaterapie se nezaměřuje pouze na řešení konkrétního problému, ale snaží se nepřímo prostřednictvím hry, příběhu, role nebo situace rozšiřovat náhled na situaci vlastní a nalézat řešení problémové oblasti či přispět k odžití traumatu. Účastníci dramaterapeutických sezení většinou nevstupují do rolí sebe samých a nepřehrávají reálné situace ze svého života, jako je tomu například v psychodramatu. Více se pracuje s tématy, která se objevují spontánně v rámci právě probíhající terapie. Tato témata ve spojení s nejrůznějšími divadelními prvky vytvářejí “projekční plátno” pro aktivní navození žádoucích změn v reálném životě.


Muzikoterapie

Muzikoterapie je aktivita, která využívá hudbu jako komunikační prostředek. Hudba mluví ke každému jinak, proto otevírá u každého jiné pocity, vzpomínky a tělesné prožívání. Cílem je, aby se každý účastník ponořil skrze hudbu do sebe, vnímal své pocity a nechal plynout vzpomínky nebo fantazie, které se vynoří. Následně mají všichni účastníci možnost mluvit o tom, co zažili a jak to koresponduje s jejich aktuální životní situací.

Pomáhá jednak receptivní muzikoterapie (poslech hudby) a jednak provozování hudby, které někdy slouží jako emoční ventil, jako prostředek restrukturace vztahu jedince a kolektivu. Obvykle se neklade důraz na obsahovou stránku díla, ale na jeho bezprostřední působení. Pacienti mohou v nemocnici využít některých hudebních nástrojů, které jsou na jednotlivých odděleních k dispozici, nebo jsou součástí vybavení multifunkčního centra (klavír, kytara, bubínky, triangl apod.).


Neverbální techniky
Prostřednictvím neverbálních technik se vytváří prostor pro společné setkání lidí s jejich jedinečností a složitostí zároveň. Díky nejrůznějším hravým a zážitkovým technikám se dostávají účastníci více do kontaktu se svým prožíváním, emocemi, postoji, životními hodnotami, ale také s překážkami, které jim brání v dosažení svých cílů a potřebných životních změn. Neverbální podoba těchto aktivit pomáhá obejít kontrolní racionální složku, která často brzdí uvědomění si skutečné podstaty problému. Jedná se o skupinovou aktivitu, kterou připravují a vedou psychologové jednotlivých oddělení.


Relaxace
Součástí psychoterapeutických aktivit jsou také různé relaxační techniky. Jsou určeny těm, kteří se chtějí naučit pracovat s napětím v těle, které nám každodenní stresující život přináší. Cílem je naučit se vědomě odplavovat z těla napětí a navodit si stav uvolnění a relaxace vždy, když to bude potřeba. K psychoterapeutické léčbě neodmyslitelně patří i práce s tělem, dechem, napětím a uvolněním. Mezi nejčastěji používané druhy relaxace patří autogenní trénink či progresivní relaxace.

470 pic relaxace

 


„Beřkovický den NE!závislosti“ - den absolventů léčby závislostí v PNHoB

Myšlenkou této akce je udržet kontakt s našimi absolventy i po ukončení léčby a oslavit jejich úspěšnou abstinenci. V přátelském duchu se tu probírají úspěchy i případné potíže, s nimiž se absolventi potýkají, čímž se nám naskýtá možnost využití šance ke vzájemné podpoře. Blízkým a rodinným příslušníkům je dán prostor, v němž mohou sdílet své zkušenosti o životě s abstinujícím. Jsme velmi rádi, že absolventi projevují zájem podělit se během dne o své zkušenosti i se současnými pacienty oddělení pro léčbu závislostí PNHoB a podpořit tím jejich motivaci. „Beřkovický den NE!závislosti“ se společně zakončuje neformálním posezením v přátelském duchu.

Veškeré inforamce o již tradičním Dnu NE!závislosti naleznete na samostatných stránkách našeho multifunkčního centra.

První úspěšný ročník se konal 4. června 2011 a setkal se s kladnými ohlasy. Setkání každoročně opakujeme - první červnová sobota je tak oslavou abstinence v Horních Beřkovicích! Těšíme se na shledání i v letech příštích.

Přečtěte si článek o Dnu NEzávislosti - časopis PNHoB Očima pacientů č. 4/2011

Za aktuálnost obsahu této stránky zodpovídá: PhDr. Viktória Ženková, Ph.D.